eduPORTRÉT: …každý má své místo
Lukáše znám už skoro rok, kdy se Scio začal spolupracovat po založení ScioŠkoly v Olomouci. Tam také nyní pracuje jako zástupce ředitele a průvodce dětí (tj. učitel, který děti provádí po vzdělávání, nediktuje jim, co a kdy se musí učit, ale ukazuje jim výzvy v jejich rozvoji a pomáhá jim je plnit; pracuje s jejich vnitřní motivací, nikoli odměnami a tresty; poskytuje jim zpětnou vazbu, ne pouhé hodnocení…).
I Lukáše jsem se zeptala, co nejdůležitějšího se v životě naučil?
„Asi to, že každý má své místo. A to včetně mě. Hledání místa mého a pochopení místa a role druhých pro mě byla a je velká otázka. Kde je teda to moje místo? To mi pomáhá pochopit, když mluvím a pozoruji druhé, protože tak vidím, že každý nějaký to svoje místo má. A to dokonce i ti lidi na okraji. Ono nejde tak ani o to, kde máte místo a jakou hrajete roli, ale jestli ji hrajete dobře. Akorát ne všichni si to uvědomují, ne všichni si uvědomují, že všechno má svůj smysl – to, kde a jak lidi jsou, co dělají a nedělají. Pak mohou být nešťastní, nebo svou roli nějak nezvládají.
Já mám těch rolí víc, od otce, partnera, až po průvodce tady ve škole. A je pro mě důležitý, aby ty role dávaly smysl i dohromady, aby byly koherentní. Abych nežil v nějaké mazanici, kde jednotlivé části spolu nesouvisí. Snažím se, aby to pořád mělo to jádro v tom, co chci a co nechci, čemu věřím.“
Více o ScioŠkolách můžete zjistit ZDE:
A o olomoucké ScioŠkole TADY:
