VIEW POST

View more
divožáci divožáci světa

Hra, tradice, práce: to není název nové politické strany ale tři pevné body života malých Barmánců

By on 15.1.2018

Tři holčičky ve věku tak osmi až čtrnácti let se ráchají ve špinavé vodní nádrži kdesi mezi barmskými pagodami Bagánu.
„Ahoj holky, jaká je voda?“
„Teplá.“
„A co sbíráte? Lotos? Je na něco dobrý?“
„Haha…ne, lotos není na nic. My si jen tak hrajeme, jsme přeci děti!“
A pak mi z lotosového stvolu vyrobily alespoň…


VIEW POST

View more
blog seberozvoj na divoko

Poprvé na cestě 60+: „Jsem dobrá“ aneb mimo komfortní zónu uvidíš se pravdivěji

By on 14.1.2018

„Jsem dobrá, jsem dobrá, jsem dobrá!“
Řekla mi moje mamka Nada, když jsme slezly z hor okolo Kalaw v Barmě. V nohách desítky kilometrů a stovky metrů převýšení.

Na tom, že je Nada dobrá, není nic překvapivého, ona prostě dobrá je! Překvapivé je to, že to řekla sama o sobě. Ona totiž moje mamka,…


VIEW POST

View more
divopraxe hry

Paměťokámen: hra z Barmy s kameny, které se mohou i nemusí olizovat

By on 14.1.2018

Začít si hrát je ta nejjednodušší věc na světě.

S tím skoro nelze nesouhlasit… vždyť to zvládnou i děti 😀

Ale zkoušeli jste někdy v dospělém věku si prostě jen tak začít hrát? A to nemyslím hry s vlastním mozkem a fantasií, kdy si vytváříte rozkošatělé příběhy a hrdinské eposy (jen ty panenky nebo…


VIEW POST

View more
blog seberozvoj na divoko

Kdo je tady hloupý? Malé zamyšlení o chytrosti, rychlých soudech a jednom kokosovém ořechu

By on 9.1.2018

Jeden, dnes již klasický cestovatelský vtip říká: Jaký je rozdíl mezi turistou a rasistou? Tři týdny.

 

A jo, trochu to platí. Několikrát jsem si již za svá cestovatelská léta prošla vlnami, kdy mi místní přišli hloupí, divní, lezoucí na nervy, otravní… Ale stejně jako místňáci po určité době začnou jít…


VIEW POST

View more
blog edunomád putuje

Poprvé na cestě 60+: pět prvních dojmů mimo komfortní zónu

By on 8.1.2018

„Tak jak to tu vnímáš?“ ptám se mamky, která je poprvé na cestě mimo Evropu.

„Všechno je tu jiný. Ale už jsem si zvykla. Asi během prvních dvou hodin.“

Mám to ale adaptabilní a flexibilní mamku. Byť jsem z toho možná i trochu zklamaná, čekala jsem, že si zažiju takové ty „ó“…


VIEW POST

View more
blog edunomád doma je seberozvoj na divoko

Leden s čistým domem

By on 1.1.2018

…nebo pokojem…

…nebo aspoň stolem!

 

Na každé cestě, při životě s místními kmeny, se utvrzuji v přesvědčení, že:

…na materiálních věcech nezáleží, nebo aspoň ne moc
…čím méně věcí mám, tím více mentální kapacity mi zbývá (a to zejména na to důležité, jako bytí s blízkými, vnímání toho, co je tady a teď)
….zaměření…


VIEW POST

View more
blog divopraxe travel hack

Poprvé na cestě 60+: ultimátní návod co si sbalit do teplých krajin

By on 22.12.2017

Když jsme se rozhodly s mamkou vyrazit na cestu, věděla jsem, že i mě to mnohé dá. Minimálně nový pohled na věci, které jsou pro mě staré a normální.

Ale netušila jsem, že tenhle nový pohled se otevře, ještě než vyrazíme!

Tak třeba takové balení…pro mě rutinní samozřejmost sfouknutá za 30 minut….


VIEW POST

View more
divopraxe travel hack

Socka v Africe: anebo jak cestovat Afrikou skutečně nízkonákladově

By on 19.12.2017

Od návštěvy Afriky mě po dlouhá léta odrazovalo staré známé cestovatelské moudro: cestování po Africe je drahé!

Letos jsem se tam vydala a musím uznat… jo, je to pravda. Cestování po Africe je drahé. Přesto se dá aspoň trochu hacknout.

Když počítám kolem a kolem, snížila jsem náklady tak na polovinu…


VIEW POST

View more
blog edunomád doma je edunomád putuje

Poprvé na cestě 60+: proč a jak se peče cesta do Barmy

By on 13.12.2017

Edunomádění v lednu 2018 putování bude krapet odlišné. A přinese řadu poprvé. Nejen pro mě, ale hlavně pro mojí mamku, která bude poprvé na (velké) cestě ve svých 60+. Aby mě nesprdla, že jí dělám starší, tak musím poctivě uvést, že za pluskem stojí jen drobné měsíce.

 
Jak se to celé…


VIEW POST

View more
blog edunomád doma je seberozvoj na divoko

Dělám to, co neumím: i o tom je Edunomád. A je to tak dobře

By on 11.12.2017

Lehla jsem si do své africké chýše, odehnala komáry a vydechla. Měla jsem hlad a prolétlo mi hlavou: Adél, co tu vlastně děláš?!?

A odpověď byla jasná:

To, co mě baví! To, čím rostu! To, co ze mě dělá aspoň trochu lepšího člověka!

A to, co neumím!

 
Silnostránkový přístup vocamcaď pocamcaď
Poslední odpověď mě…

Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Newsletter
Učení na divoko přímo do Vašeho emailu!
Instagram Feed
1