VIEW POST

View more
blog edunomád doma je seberozvoj na divoko

Zázraky se dějí v našich hlavách: aneb učím se koučovat a ono to funguje!

By on 2.2.2018

Zkuste si představit, že vás štve práce. Nebo aspoň něco v ní. To není tak těžké, ne?!?

Někdy vás třeba práce baví a vše je super a jindy je zas všechno na pytel, nejradši byste s tím sekli, cítíte se přetažení, nedocenění, prostě všechno je potaženo černí. Jednoduše řečeno: na prd. A…


VIEW POST

View more
blog seberozvoj na divoko

Pojďme bořit zdi! Aneb co lze po prezidentských volbách udělat pro naši zemi

By on 29.1.2018

„Nic, jako minule.“

Řekl mi kamarád poté, co jsme se dozvěděli výsledky voleb, a já se zoufal zeptala,  „co budeme dělat?“

Jeho odpověď mě trochu naštvala. Slyšela jsem v ní osten, že máme jen plnou pusu keců a skutek utek. Zároveň v ní byla velká pravda: nedá se dělat nic. Respektive dá se…


VIEW POST

View more
blog malé příběhy o velkých věcech

Všední zázrak po barmsku: práci pro chudou mládež, mládí pro 84-letou dámu

By on 25.1.2018

„Jsem tak šťastný, že tu můžu pracovat. Je to asi jediná šance, aby kluk jako já mohl vystudovat vysokou školu. A navíc si někdy nejsem jistý, jestli se prací tady vlastně neučím víc než ve škole…,“ říká a směje se jednadvacetiletý Sopo.

„Sopo pochází z nedaleké vesnice. Má devět sourozenců a…


VIEW POST

View more
blog edunomád doma je seberozvoj na divoko

Doma jako na cestách: 5 změn každodenní rutiny pro dovolenkový pocit po celý rok

By on 21.1.2018

Návraty z cest a dovolených bývají těžké. Zvlášť když z příjemného „léta“, vysokých teplot, vlahých večerů a celodenního slunečního svitu přijedete do šeda městské zimy. A tam vás kromě břečky a chladu čeká co? No jasně, starost o domácnost, práce a práce, nějaký ten stresík…

Zní to jako peklo. Samozřejmě ale to…


VIEW POST

View more
blog edunomád putuje seberozvoj na divoko

Poprvé na cestě 60+: Nebát se překonat strach

By on 16.1.2018

Když jsme se s mamkou vydávaly na cestu, těšila se. Ale zároveň i bála.

Ne, nebála se ani lidí, ani letu letadlem, ani špinavých záchodů, nočních autobusů nebo vzteklých opic, dokonce ani občasného hladu, potu a smradu a toho, že člověk se na cestě přeci jen ocitá mimo svou komfortní zónu,…


VIEW POST

View more
divožáci divožáci světa

Hra, tradice, práce: to není název nové politické strany ale tři pevné body života malých Barmánců

By on 15.1.2018

Tři holčičky ve věku tak osmi až čtrnácti let se ráchají ve špinavé vodní nádrži kdesi mezi barmskými pagodami Bagánu.
„Ahoj holky, jaká je voda?“
„Teplá.“
„A co sbíráte? Lotos? Je na něco dobrý?“
„Haha…ne, lotos není na nic. My si jen tak hrajeme, jsme přeci děti!“
A pak mi z lotosového stvolu vyrobily alespoň…


VIEW POST

View more
blog seberozvoj na divoko

Poprvé na cestě 60+: „Jsem dobrá“ aneb mimo komfortní zónu uvidíš se pravdivěji

By on 14.1.2018

„Jsem dobrá, jsem dobrá, jsem dobrá!“
Řekla mi moje mamka Nada, když jsme slezly z hor okolo Kalaw v Barmě. V nohách desítky kilometrů a stovky metrů převýšení.

Na tom, že je Nada dobrá, není nic překvapivého, ona prostě dobrá je! Překvapivé je to, že to řekla sama o sobě. Ona totiž moje mamka,…


VIEW POST

View more
divopraxe hry

Paměťokámen: hra z Barmy s kameny, které se mohou i nemusí olizovat

By on 14.1.2018

Začít si hrát je ta nejjednodušší věc na světě.

S tím skoro nelze nesouhlasit… vždyť to zvládnou i děti 😀

Ale zkoušeli jste někdy v dospělém věku si prostě jen tak začít hrát? A to nemyslím hry s vlastním mozkem a fantasií, kdy si vytváříte rozkošatělé příběhy a hrdinské eposy (jen ty panenky nebo…


VIEW POST

View more
blog seberozvoj na divoko

Kdo je tady hloupý? Malé zamyšlení o chytrosti, rychlých soudech a jednom kokosovém ořechu

By on 9.1.2018

Jeden, dnes již klasický cestovatelský vtip říká: Jaký je rozdíl mezi turistou a rasistou? Tři týdny.

 

A jo, trochu to platí. Několikrát jsem si již za svá cestovatelská léta prošla vlnami, kdy mi místní přišli hloupí, divní, lezoucí na nervy, otravní… Ale stejně jako místňáci po určité době začnou jít…


VIEW POST

View more
blog edunomád putuje

Poprvé na cestě 60+: pět prvních dojmů mimo komfortní zónu

By on 8.1.2018

„Tak jak to tu vnímáš?“ ptám se mamky, která je poprvé na cestě mimo Evropu.

„Všechno je tu jiný. Ale už jsem si zvykla. Asi během prvních dvou hodin.“

Mám to ale adaptabilní a flexibilní mamku. Byť jsem z toho možná i trochu zklamaná, čekala jsem, že si zažiju takové ty „ó“…

Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Newsletter
Učení na divoko přímo do Vašeho emailu!
Instagram Feed
1