Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Newsletter
Učení na divoko přímo do Vašeho emailu!
Instagram Feed
1
blog malé příběhy o velkých věcech

Všední zázrak po barmsku: práci pro chudou mládež, mládí pro 84-letou dámu

By on 25.1.2018

„Jsem tak šťastný, že tu můžu pracovat. Je to asi jediná šance, aby kluk jako já mohl vystudovat vysokou školu. A navíc si někdy nejsem jistý, jestli se prací tady vlastně neučím víc než ve škole…,“ říká a směje se jednadvacetiletý Sopo.

„Sopo pochází z nedaleké vesnice. Má devět sourozenců a oni i jeho rodiče jsou tak chytří lidé! Celá Sopova rodina má jen základní školu, víc si dovolit nemohli… ale tady,“ klepe si na čelo paní Zizi, Sopova zaměstnavatelka, „mají všichni víc, než většina lidí, co znám.“

Paní Zizi, podobně jako stovky dalších žen, provozuje v Barmě malou rodinou restauraci. Ano, čtete správně: podobně jako stovky a tisíce žen, protože povětšinou barmskému byznysu v oblasti služeb vládnou právě ženy. Na restauraci paní Zizi by tedy, kromě výborných jídel z organické lokální zeleniny, nebylo nic zvláštního, kdyby nefungovala zároveň jako záchranný kruh pro mladé lidi z okolí.

Paní Zizi nemá totiž žádné běžné zaměstnance. Pracují u ní mladí lidé jako je Sopo. Ti, kteří chtějí studovat, vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby, ale jejich rodiny nemají peníze na to, aby je udržely na školách. U paní Zizi si vydělají na školné, dojíždění, internáty a také něco navíc. Pracovní dobu mají uzpůsobenou svému studiu a paní Zizi pojímá i jejich práci jako jakési studium. Její „studenti“ začínají úklidem, pokračují přes obsluhování a vaření a končí pomáháním s účetnictvím, marketingem, zaučováním nováčků a vedením kuchařských workshopů pro turisty. Paní Zizi jim pomáhá s angličtinou a učí je, co vše takové podnikání obnáší.

A mezitím si mladí lidé jako je Sopo v poklidu studují. To, co zbyde z jejich mzdy po uhrazení nákladů na studium, dává paní Zizi do zvláštního fondu, který vede každému ze svých svěřenců. Své peníze dostanou její studenti poté, co úspěšně dokončí svá studia. Tím je paní Zizi motivuje ke studiu na straně jedné, na straně druhé je chrání před nástrahami konzumu, do kterých je pro mladíky a mladice snadné spadnout, když najednou mají peníze. Zvlášť, když před svým působením u Zizi kolikrát žili bez jediné „koruny“ jen z toho, co vypěstovaly jejich rodiny žijící z ruky do úst. A v neposlední řadě tak paní Zizi může dát svým svěřencům něco do začátku.

 

„Náš podnik vedu spolu se svojí maminkou“, říká nám paní Zizi a rozplývá se, jak skvělé je, že i já cestuji se svou mamkou. „Také bych s mamkou ráda někam jela, kdyby to pro nás bylo možné. Ale nejde to, tak se aspoň snažím, aby svět v podobě našich hostů přicházel do naší restaurace.“ Chytá mě a mamku za ruku, srší přitom úsměvy, šarmem a podnikatelským drivem, který by jí kdejaký ředitel firmy mohl závidět. „Mojí mamince je 84 let, ale jsme spíše jako sestry. Díky práci, je moje maminka stále mladá. Doufám, že i já budu jednou 84 let mladá a ne stará.“ Směje se.

Za okamžik, s lehce ohnutými zády ale vzpřímenou hlavou, se objeví i maminka paní Zizi. A svěžím hlasem, s jiskrou v oku a opět více než ucházející angličtinou si s námi povídá. A já pochopím, co to znamená být 84 let mladá.

 

Třeba je to i díky tomu, že…

…mají obě dámy smysl života.

…pracují nejen pro sebe, ale i okolní komunitu.

…dělají to, co je baví, mají svůj vlastní projekt a život tak drží ve svých rukou.

 

Vlastně i přes život v nesvobodné zemi s omezenými možnostmi a spoustou marasmu našly svůj ostrůvek svobody a naplnily své možnosti až po okraj.

Mají to, co většina z nás hledá a co je podle výzkumu štěstí tím, na čem štěstí stojí: smysl v životě; dobré vztahy a zlepšování svého okolí; pocit, že máme život ve svých rukou.

Paní Zizi i její maminka jsou silnou inspirací, proč nepřestávat hledat. Hledat a pracovat na dobrých vztazích a zlepšování světa, na budování smysluplného života, který máme ve svých rukou.

Také totiž chci být jednou 84 let mladá.

Obrázky použité v textu pochází z veřejných zdrojů restaurace paní Zizi Paw Paw.

více zde: https://www.facebook.com/MissZizi/

TAGS
RELATED POSTS