Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Newsletter
Učení na divoko přímo do Vašeho emailu!
Instagram Feed
1
blog seberozvoj na divoko

Kdo je tady hloupý? Malé zamyšlení o chytrosti, rychlých soudech a jednom kokosovém ořechu

By on 9.1.2018

Jeden, dnes již klasický cestovatelský vtip říká: Jaký je rozdíl mezi turistou a rasistou? Tři týdny.

 

A jo, trochu to platí. Několikrát jsem si již za svá cestovatelská léta prošla vlnami, kdy mi místní přišli hloupí, divní, lezoucí na nervy, otravní… Ale stejně jako místňáci po určité době začnou jít „turistům“ na nervy, tak po ještě delší době, nebo při užším životě s nimi se to zase otočí. Stačí si totiž uvědomit, že:

…oni nejsou vyloženě otravní. To jen já mám jinou hranici osobního prostoru, soukromí.

…oni nejsou vyloženě divní. To jen já je tak vidím a stejně divná jim přijdu já.

…oni nejsou vyloženě hloupí. Jen já nevidím, co všechno umí a vědí. A oni si myslí o mně, že to já jsem úplně blbá!

 

A právě o posledním bodu chci dneska psát: kdo je tady hloupý?

 

Jo, u lidí z vesnic třetího světa těžko můžete čekat kdoví jaké abstraktní myšlení, nebo že provedou náročné matematické operace. Nikdy nezapomenu na kamaráda, který při placení z hlavy odečetl šestnáct od padesáti a byl udiveným prodejcem dotázán, zda je matematik 😊

Místní by pravděpodobně našim pojetím inteligence prošli nevalně. A asi každý cestovatel zažil chvilku, kdy mu docházela trpělivost při objednávání čehokoli, počítání peněz, vysvětlování… A říkal si, „bože, ti… (dosaďte libovolnou národnost) jsou tak blbí“. Znáte to?

 

No jo, jenomže pak se dostanete do situace, kdy vám místní začnou:

…ukazovat, jak vydlabat dužinu kokosáku

…vodit vás přes ulici protože určitě nezvládnete přejít

…místo popisu cesty tak náročné, že by stačilo říct „je to za rohem“ vás radši chytnou za ruku a odvedou vás tam

…učit vás krájet nožem nebo mýt nádobí v ruce

…ptát se, zda umíte prát

No a v podobných situacích vám dojde, že oni považují za úplně blbé vás! V jejich očí jste prostě blbý bílý, který by bez jejich pomoci pravděpodobně do pěti minut umřel nebo si minimálně ani ten kokosák nevydlabal.

Cítíte se dotčeně? Víte, že kokosák vydlabat zvládnete, byť třeba trochu jinou technikou než místní? A oni si, mrchy, kvůli takové blbosti myslí, že jste úplně natvrdlí!

 

Jenomže my si o nich myslíme často to samé. A pokud se mýlí oni, můžeme i my…

A často je považujeme za tupé jen proto, že používají trochu jinou „techniku dlabání kokosáku“. Nebo proto, že naše pojetí inteligence je jiné.

Jenže oni to naše pojetí inteligence, schopnost rozebírat a počítat bůh ví co, nepotřebují. Umíte si představit, jak někdo při plení rýžového pole řeší goniometrické funkce? Já vím, i skladník ve šroubárně si může přečíst Ovidia v originále…

Mně tedy popravdě třeskutě jakákoli abstrakce baví. Vyhovuje mi akademický, analytický styl myšlení, ke kterému jsme my Evropané vedení a vytyčili jsme si ho za ideál. Baví mě dohadovat se půl večera o definici slova pravda nebo řešit otázku, zda lze vyčíslit počet možných tj. logicky myslitelných světů. Ale díky místním vím, že mě to nedělá lepší než ty, co podle letu mušek předpovídají počasí nebo dokáží utkat dlouhý šál s náročným a precizním geometrickým vzorem.

 

Ať dlabeš jak dlabeš, nechť je tvůj kokosák vždy chutný

A na to se snažím myslet vždycky, když si pomyslím o někom, že je úplně pitomý jen proto, že myslí jinak nebo umí jiné věci… Prostě každý dlabeme kokosák jiným způsobem. Tečka.

Každý zkrátka rozumíme světu jiným způsobem. A to nejen ve srovnání Čech vs. Indonésan nebo Barmánec, ale často spoustu jiných rozumění světu najdeme i v té naší české kotlině. Někdy to je problém, jindy ne. Ono totiž hlavní je, aby naše rozumění vedlo k podobnému výsledku – že, nám je v tomto světě dobře. Že se v něm můžeme společně potkat, popovídat si, zasmát se a třeba se stát i přáteli.

Tohle stačí, aby nám bylo při setkání s druhým dobře.

Prostě není důležité, jak ten kokosák dlabeme, ale hlavně, že si společně pochutnáme na té skvělé dužnině.

 

Amen a už dále nebudu dělat chytrou.

 

P.S.: Stejně mi občas…jenom občas a jenom někteří lidé hloupí přijdou… Ale to se netýká pouze třetího světa. Holt ještě nejsem a ani nechci být všechny milující, chápající, osvícený zenový mistr.

P.P.S.: A občas taky udělám nějakou kravinu, že si sama říkám, jestli nejsem úplně blbá 😀 Takže tak.

TAGS
RELATED POSTS