Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Newsletter
Učení na divoko přímo do Vašeho emailu!
Instagram Feed
1
blog divopraxe edunomád putuje travel hack

5 věcí, které lze dělat v Maroku (a turisté je nedělají)

By on 5.1.2017

Do Maroka se jezdí za dobrým jídlem, výpravami na velbloudech do pouště, surfováním, nákupem uměleckých ručně dělaných předmětů a objevováním tvrzí, mešit a místní architektury vůbec. Nic z toho jsme (zatím) nedělali. Jako vegetariáni obsahují všechny naše jídla tuřín (jsme už na něj odborníci, protože o brukvi ředkvi tuřínu jsme si vygooglili snad úplně vše). Velbloudí výpravy jsou třeskutě drahé, tak jsme se radši o velbloudy jen starali s místními. Surfovat neumíme a zatím jsme moře neviděli. Shoping nás moc nebere, byť asi na něj dojde. A spíš než architekturu objevujeme lidi, které z ní vylézají.

Takže co tu vlastně děláme? Co jde dělat v Maroku, když chcete hacknout průvodce Lonely Planet?

 

  1. Hrát fotbal s místními dětmi

Známý mé známé jednou řekl, že fotbal by mohl přinést světový mír. Při pohledu na hooligans se to nezdá při pohledu na křehkost míru se to nezdá, ale minimálně umí prolomit ledy. Skoro na všech cestách, kdy jsme neuměli tamní řeč, stačilo přivést řeč na fotbal. A pak jmenovat kluby, šampionáty a hráče a ukazovat palcem nahoru nebo dolů. V Maroku je to stejné.

Navíc skoro všude najdete čutající děti. Po chvíli zírání od nich většinou přijde přihrávka a pak už je jen a jen na vás, jak dlouho vydržíte pod africkým sluncem a s pusou plnou prachu lítat za merunou.

Když odpadnete, je šance, že vám místní děti ukážou nějakou zajímavost. Včera si naši spoluhráči všimli, že máme na krku křížky (ne ty tři značící, že je nám přes třicet, ale ty křesťanské). A tak nás odvedli za vesnici na hřbitov, který kdysi sloužil křesťanské komunitě z jejich vesnice.

 

  1. Sklízet datle

Navázat vztah s Maročany je těžší, než v jiných zemích. I proto, že naše jazyková zásoba se brzy vyčerpá a oni anglicky nemluví. Ale protože práce šlechtí, jde jí využít i k navázání vztahu. Když jsme v jednom z údolí Antiatlasu potkali paní česající datle, chopila jsem se podobného bidla jako měla ona a jala se rovněž mlátit do palmy, až datle pršely. A paní z toho měla srandu a my nějaké ty datle.

 

  1. Starat se o velbloudy

Dostat se do rodiny, je tu o mnoho těžší, naž v jiných koutech světa. Ale vydatně v tom může pomoci couchsurfing, přes který se dostanete k těm Maročanům, co vás přijmou a co umí aspoň mikroanglicky. A když se k takovým dostanete doprostřed pouště, není nic snazšího, než se připojit ke krmení, napájení a odstrojování velbloudů. Mimochodem, věděli jste, že lidová etymologie slova velbloud (vele-obluda, vele-bloudění) neplatí a do češtiny se toto z gótštiny ze slova ulbandus, které je odvozeno od elefantus, slona (prostě velkého dopravního zvířete)?

 

  1. Vařit s místními

Při této činnosti budete zřejmě za blbce. Místním se bude zdát, že loupete a krájíte blbě, myjete si ruce v divných chvílích (např. před vařením), nemyjete si ruce v požadovaných chvílích (např. po vaření), ale aspoň se naučíte, jak připravit brukev řepku tuřín na tisíc a jeden způsob. A když si uvaříte sami, tak i ten tuřín vám začne chutnat.

 

  1. Zevlovat jak místňák

Všude mimo západní civilizační okruh najdete spousty zevlujících lidí. A všude se zevluje jinak. V Maroku k zevlování patří popíjení mátového čaje, ideálně na plastové židličce u silnice nebo přímo ve škarpě na zemi. A pak stačí jen koukat kolem, prohodit s kolemjdoucími „jak se máš“ a pozorovat ostatní zevlouny, případně hledat rozdíly v zevlování mužů a žen.

 

 

A teď už nezbývá než i vám popřát krásné zevlování, dobrou chuť (a závidět absenci tuřínu) nebo příjemné hraní s dětmi!

TAGS
RELATED POSTS