Adéla Zelenda Kupcová
Prague, Czech Republic

Putuji za učením na divoko! Cestuji na divoko: nezávisle, nízkonákladově, punkově! A víc, než všechna "must see" z průvodců mě zajímají lidé a to, co se od nich mohu naučit. Láká mě zejména život v tradičních kmenových společnostech a to, jak se učí a rozvíjí jejich děti - divožáci!

sledujte na facebooku
Newsletter
Učení na divoko přímo do Vašeho emailu!
Instagram Feed
1
blog malé příběhy o velkých věcech

eduPORTRÉT: …je potřeba vytrvat, jen tak jde dosáhnout svých snů

By on 29.8.2016

Sitor (13 let) žije v malé vesničce u jezera Toba v tradičním domě kmene Batak Toba. Poznala jsem ho, když jsem jen tak na motorce zavítala do této vsi a strávila několik hodin povídám s místními, pitím čaje a pozorování zdejší obrovské události, k níž se seběhla celá ves – nákupu cibulek pro sadbu. Sitorova angličtina byla na třináctiletého chlapce fakt dobrá, když jsem omezila používání složitější gramatiky, různých idiomů a občasné slovíčko, kterému nerozuměl, přeložila do indonéštiny, mohli jsme vést skutečný rozhovor. Také Sitora jsem se zeptala, co nejdůležitějšího se v životě naučil.

 
„Baví mě hlavně fotbal, škola a pomáhat rodičům. A to nejdůležitější, co jsem se zatím naučil asi je, že i když v učení nedělám tak velký pokrok, jak bych chtěl, je potřeba vytrvat. Prostě se i přes problémy snažit dál. Jenom tak můžeš dosáhnout svých snů.
Jednou bych chtěl být politikem na místním regentství. Chtěl bych, aby zdejší vláda víc podporovala školy a také lidi, kteří se snaží chránit přírodu. Aby se tolik nekácely lesy a naopak víc sbíraly odpadky a aby všechny děti mohly chodit do dobrých škol.“

TAGS
RELATED POSTS